NECHTĚNÉ KOTĚ
... smutný příběh se šťastným koncem ...
 

Je nevlídný listopadový den. Drobounce poprchává a fouká ledový vítr. Ulice malého města jsou úplně opuštěné, až na dva popeláře v oranžových kombinézách, co právě vysypávají další kontejner a nadávají na psí počasí. Najednou jako by jeden z nich, Zbyněk, zaslechl z kontejneru tlumené kňučení. Chlapům to nedalo, aby se nepodívali, a opravdu - mezi starými papíry za chvilku uviděli malinké koťátko. Jenže jaké! Vyhublé, napolo zmrzlé, a jako vrchol té krutosti mu někdo usekl ocásek a zadní tlapku!! Bylo chudák tak zesláblé, že nemohlo ani mňoukat, jen tiše sípalo. Leželo na špinavé rukavici druhého popeláře Jardy jako uzlíček neštěstí,   s rozmokvaným pahýlem zadní nožičky……
,,Stejně uměj bejt lidi svině, co?“   Zabručel Jarda po chvíli ticha .,,Já bych si ho třeba i vzal, ale mám toho dobrmana, ten by ho doma nesnes.“
,,Podle mě by bylo nejlepší vzít ho k Martě, aby ho uspala navždycky. Aspoň už by se netrápilo.“
Marta byla Zbyňkova žena a pracovala jako veterinární lékařka. ,,Hmm, asi to pro něj bude nejlepší.“
Čekárna Martiny ordinace byla prázdná, až na jednu starou paní, která také držela na klíně kotě. Jak moc se však její zdravé, spokojené zvířátko s lesklou černou srstí lišilo od umírajícího ubožáčka v Jardových dlaních! ,,Panebože!“ Zašeptala paní. ,,Co se mu stalo?“
,,Našli jsme ho v kontejneru, nějaká zrůda ho tam pohodila!“ Vysvětlil Zbyněk.
,,A co s ním chcete dělat?“
,,Asi ho necháme utratit. Je mi ho sice líto, ale co se dá dělat.“
,,A nemohli byste mi ho dát, když ho nechcete? Alespoň by měl Matýsek nějakou společnost.“
V tu chvíli vešla do čekárny Marta. Zbyněk jí znovu zopakoval celý příběh i s tím, že kotě má možná novou majitelku. Když ho Marta prohlédla, zjistila, že jeho srdce opět tluče správně a že naštěstí nemá žádná vnitřní zranění. Obě rány mu vyčistila a obvázala a pro jistotu mu dala i nějaké vitamíny na povzbuzení organismu. Stará paní jej dala do společného košíku s Matýskem a pomalu se belhala domů. Tohle kotě se dostalo do správných rukou, ale všichni zúčastnění dobře věděli, že mnoho zahozených koťat zdaleka takové štěstí nemá!

zpět

© copyright

  © tvorba yorika