Svíce
Romana Mazánková
Zapálím svíci ať hněv můj zmizí, zapálím svíci ať neřeknu co řekla jsem, zradu svou odvolám, lásky se už nedomáhám. Už vím, jak jsi se rozhodl respektovat musím, nechtěl jsi mne, už nehněvám se.
Zapálím svíci a odvolávám hrozná slova kletby své, lásku si nevynutím avšak pořád věřím, že jsi má spřízněná duše - dokonalý pár.
Zapálím svíci ať očistí karmu mou od hněvu a vzteku, pýchy a umanutosti mé.
Zapálím svíci, jak hořela láska má, nevinná a čistá, už nechám ji plynout, jak řeku, nebudu spěchat, vše má svůj čas, to už vím, nic dobrého se zlými slovy vynutit nedá.

Zapálím svíci ať zmizí jedno zlé slovo za druhém, co jsem řekla a sebe tím proklela, mé tělo k nohám ti mrtvé padlo a v zemi dmi. Svíce hoří, plamen plápolá a slova odplouvají, všechny zlé myšlenky jimiž jsem proklela sebe a vše dobré v sobě, řekla jsem to ho hodně tobě, vše pro slovo MILUJI TĚ, už vím, že to se nedělá, nutit někoho do lásky.

I květina má svůj čas než vykvete, trpělivost mi chyběla. Co všechno zlého jsem řekla pro něco krásného, tohle se nedělá. Co zlého jsem vyslala do vesmíru se svými slovy, co všechno se muselo stát, aby má duše se znovu v novém těle zrodila, nevím a raději vědět nechci. Jak vzít slova vyřčená, jedině odpustit sobě, odpustit tobě, nedlužíme si nic, znovu máme čistý štít. Karma má i tvá se očistí, ráj - nirvána nás čeká, už nestojím o další životy, má duše ať je očištěná, vyspělá a připravená být s tebou, věčně a nebo krátce, čas ať neznáme jeden druhého poznáváme.

Zapálím svíci odpouštím si, odpouštím tobě i sobě, i těm jejíž kletbu jsem použila, zahrávala jsem si s tím co jsem neznala, co ke mě nepatřilo, i vaši karmu tím očistit chci, tak jak svíce dohořívá, úleva v mé duši spočívá, už nechci si říkat, že za zlo mě někdo trestá, vše je jen zkouška a já jsem již očištěná. Věřím, že prošla jsem ji, i když se znovu budu hněvat, nechám hněv projít ven, když dobrá budu, nebudu myslet, že dělám zlo, něco na co nemám právo.

Zapálím svíci ať za dobrem co udělám nehledám nic zlého a pocit viny můj ať zmizí. Dívám se kolik svíci kolem mě hoří, jak hvězd na nebi, zvedá se vítr a jedna svíce za druhou zhasíná, přeji si, aby se nestalo co mou karmu pošpinilo a aby teď čistá byla, já jsem si to nezasloužila, možná ano, vše je však již odčiněno. Zamykám všechny kletby, má je již zlomená, na křivdu se hněvem neoplácí, tohle už skončí, už se nezlobím. Lásku zas v srdci mám. 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

zpět

© copyright

  © tvorba yorika